Když cesta není přímá … zažiješ víc radostných překvapení

V dubnu moje cesty vedly na Slovensko.
Jenže, když jedete se správným člověkem, tak cesta není jen cesta.

Nejdříve přišel nápad se cestou stavit v mandloňovém sadu, což jsem hned odsouhlasila.

Krásná procházka jarní přírodou, odkvetlé mandloně (ale i tak to bylo hezké), a posezení v zahradních křesílkách s občerstvením a výhled z rozhledny – nádhera.

Další zastávkou byl oběd v Břeclavi.

A potom … nějak jsme se ocitly v Rakousku. Velmi mě pobavilo, že nás cesta vede ještě, ani ne tak oklikou, jako přímější cestou, na výlet do další země.
V tu chvíli pocit svobody, volnosti, rozletu a cestování nabyl větší rozměr.

A následně už nás čekal cíl cesty – Bratislava.

Tento víkend nás čekalo další z našich mezinárodních cestovatelských setkání.
Už v hotelu jsme se s pár lidmi pozdravili a zapovídali, a následovala ještě procházka centrem města.

Bylo tam hezky, ale musím říct, že to pro mě nebylo nijak extra zajímavé z hlediska krás města.

Další den byl velmi společenský, plný setkání, radosti, sdílení cestovatelských zážitků, zkušeností, dozvídání se novinek, pobytů na sluníčku a podobně.

Tohle je jedna z věcí, která mě nejen baví, ale i dává smysl.
Mít kolem sebe čím dál víc cestovatelů, kamarádů a přátel, s kterými se můžeme potkávat, vyměňovat zkušenosti, tipy i vtipy 😉, a i společně cestovat.

Při každém setkání poznám někoho nového, a sdílet podobné hodnoty s více lidmi, je nádherná věc.
Takový víkend mě vždy dodá spoustu nové energie, ještě víc chuti cestovat, nové nápady, a taky si prodloužím život smíchem.

Chtěla bys mít taky takovou partu cestovatelů?

Napiš mi:
cesty@hana-veverkova.cz