Kam vedla moje první cesta?

Cesta do Peru byla moje první cesta do Jižní Ameriky. Předcházela tomu velká příprava, plánování, a taky sbírání odvahy.

Přeci jen – je to jiný kontinent, daleký, na druhé straně světa. Nikdy předtím jsem nebyla mimo Evropu. Ne v takové zemi, která se považuje za méně rozvinutou, nebo snad chudší. Zemi, kde nevím, jak funguje zdravotnictví, kdyby náhodou něco. Kde jsou jiní lidé, jinak žijí, je tam nejspíš jiná kvalita ubytování a jí se tam jiné jídlo.
Ale prostě do Peru jsem jet musela. Byla to taková ta vnitřní potřeba, kdy prostě víte, že tohle je přesně to, co chcete a musíte udělat.

A překážek a komplikací bylo celkem dost. Ale nevzdala jsem to.

Odměnou mi byla nádherná 3 týdenní cesta. Nezapomenutelná. Jedinečná. Taková, která mi otevřela oči, rozšířila obzory. Ukázala, že jinde se žije jak stejně, tak i hodně odlišně.

Poznala jsem nádhernou přírodu, vysoké a majestátní hory, dostala se do nadmořských výšek, o kterých by mě to předtím ani nenapadlo – a to nejsem horolezkyně 😊.

Pohybovala jsem se na pobřeží, ale i v pouštích, v horách i v údolích, v pralese i v městech nebo malých vesničkách.
Ochutnala jsem nová jídla, a zjistila třeba, že snídaně se podávají i tady stejné jako v Evropě. Tedy s odlišnostmi – výrobky jsou tu místní, ale třeba vajíčko chutná všude celkem podobně 😊

O Peru píšu v e-cestopise – o všech dobrodružstvích, zážitcích, lidech, památkách, historii, zajímavostech. A protože jsem zároveň navštívila i Bolívii, je to i o ní.