
Zanzibar – to je také koření.
Historie je celkem zajímavá.
Koření se tu začalo pěstovat někdy v 16. století, poté, co sem přišli Portugalci.
Čile se tu obchodovalo s vanilkou, hřebíčkem, skořicí, muškátovým oříšek, pepřem, a dalším.

V 19. století Zanzibar připadl sultánovi z Ománu. Napadlo vy vás toto?
S kořením se však obchodovalo dál, bohužel i s otroky.
A koření se tu pěstuje dodnes.
My jsme se v rámci výletu stavili na jedné z farem podívat se, jak se tu různá koření pěstují, a něco málo jsme i ochutnali.

Viděli jsme toho tolik, že zapamatovat si, jak vše vypadá, nebo jak se pěstuje, je velmi náročné.
Kromě výše uvedeného jsme taky viděli rostliny aloe vera, citronovou trávu, durianové stromy (ty mají rádi sloni na pevninské Africe) a jiné.
Ochutnávali jsme syrový a čerstvý – právě utržený – hřebíček, kardamon a přivoněli si ke všemu, co nám ukazovali.
Taky jsme pak měli možnost podívat se do obchůdku a koupit si koření, jaké se nám jen zalíbí, a také mýdelka nebo vůně z aloe vera nebo příměsí dalších rostlin.

Ano, nakupovala jsem 😊
Možná že na každé farmě to vypadá jinak, ale tady jsme taky jako dárek dostali z listí upletené korunky, jako pro královny, prsteny, a také košíčky na sbírání vzorků koření, které jsme ochutnávali a mohli si odnést s sebou.
A trochu praktického – mají tu i toalety, tureckého typu. Bylo tu čisto, jakkoliv v jednoduchosti.
