Hladová a nedospaná – ale východ slunce stál za to 😊

Zatímco jsem s kamarádkami odpočívala na pláži na Menorce, neustále jsme všichni měli výhled na blízký útes. Moc dobře jsem věděla, že se dá po stezce vyjít nahoru, k vyhlídkovému místu, a protože útes vedl trochu dál do moře, vyhlídka slibovala úžasné výhledy nejen na útes samotný, ale i širé moře kolem.
Otázka zněla jen, kdy tam vyšplháme?

Za horkého odpoledne by nám bylo horko, pozdě odpoledne se pak bude stmívat a neuvidíme nic, nehledě na to, že není asi zrovna bezpečné chodit po přírodních stezkách za tmy.

Takže ráno. Vstávání za tmy a odchod za šera. Brzy před snídaní. Uf. Patřím k lidem, kteří snídani potřebují, protože jinak hrozí mdloby, nebo nevolnost. Ale na útes chci, takže příprava zahrnula i ovoce s sebou jako první pomoc a sušenku ještě před odchodem z pokoje hotelu.

Podle mapy jsme došli silničkou ke vstupu na stezku, později se ukázalo, že je to Koňská stezka, která vede kolem celého ostrova. Vznikla před pár stoletími a propojovala strážní věže a pevnosti. Dnes slouží turistům a chodcům.

Útes není nijak extra vysoký – asi tak 150 metrů, takže výšlap nebyl nijak prudký. Spíš jsme se občas prodírali mezi keři, obcházeli kameny, a samozřejmě se kochali výhledy už cestou.
Nejen na „naše“ městečko Son Bou, ale i pláž, moře, okolní suché rostliny a keře, kameny a kamenné zídky, ranní oblohu.

Během necelé hodinky jsme byli nahoře a skoro na konci útesu – a zrovna vyšlo sluníčko zpoza dalšího kopce. Byl to krásný okamžik, kdy světlo prosvítalo už nějakou dobu, a najednou vykouklo samotné sluníčko zpoza kopce, osvítilo údolí pod námi, stezku, moře. Jako kdyby nás pozdravilo a popřálo krásný den.

Z druhé strany tohoto útesu se nachází divoké údolí, plné stromů, rostlin, kamení, strmých hran, a na okraji šumící moře. Stálo to za to.

Už nás čekal jen kousek cesty na kraj útesu, kde jsem ještě mohla obdivovat výhled na moře ze 3 stran, jak vlny naráží do skal a kamení, vše krásně osvicuje ranní slunce, obloha je čistá, jasná, všude je klid. A dole pode mnou jemně burácí moře.

Cesta zpět už byla rychlejší, a to už jsme se všichni těšili na výbornou snídani, sluníčko, koupání a další.