Během mé cesty na Srí Lanku jsme podnikli několik výletů.
Jeden z nich byl cestou po chrámech a okolí.
Nejdříve jsme navštívili hinduistický chrám. Byl to zážitek sám o sobě.
Zuli jsme si boty, nechali je v mikrobusu, protože do chrámů se chodí bosky.
Chrám byl nádherně pestrý, barevný, plný soch různých bohů (hinduisté jich mají hodně, tisíce), a zrovna tam skupina hudebníků hrála na různé hudební nástroje. Seděli na zemi, zpívali a hráli, ostatní lidé se chodili modlit k různým božstvům a případně tam nechávali květinové dary.
Hudba byla veselá a celé to byla jako oslava života, veselo, spousta dobré energie.
Mělo to nádhernou atmosféru.
Další navštívené místo byla Dambula, jeskynní chrám. Pro změnu buddhistický.
Je to chrám vytesaný do skály a má 5 různých jeskynních chrámů se spoustou soch Buddhů. Ležící, sedící, stojící. Všude opět spousta barev, skalní stěny vymalované barvami.
Ke chrámu vedou 2 cesty, musí se vyšplhat po schodech nahoru na skálu.
Bonusem pak jsou místní opičky, které poskakují po stromech nebo skalách okolo.
Bylo skvělé moci porovnat dva chrámy v jeden den a ponořit se do historie jiné kultury.
Posledním místem byla pevnost Sigiriya, je to staré skalní město kousek od Kandy. Vypadá jako obří balvan.
V okolí, součástí, jsou i nádherné zahrady, rozlehlé, nebo spíše park, s jezírky a malými vodními nádržemi i různými stromy.
Nahoru je potřeba vyjít spoustu schodů.
Je to náročný výstup, je horko, velmi vlhko (Srí Lanka má kolem 97% vlhký vzduch), s sebou je dobré mít dost vody. A při výstupu odpočívat.
Místní pracovníci za poplatek nabízí pomoc, doprovodí vás až na horu, a za ruku vás vytáhnout, když už nemůžete.
S pár lidmi jsme je využili a vážně to dost pomohlo 😊
Při zpětném pohledu, těch schodů zase nebylo tak moc 😉, ale náročnost ve vlhkém horku dělá své. Zajímavostí byly i cedule nabádající k tichosti, protože v okolí žijí roje divokých vos.
A taky tu pobíhají malé opice.
Odměnou nám byly přenádherné výhledy dolů, do rovné krajiny plné lesů, stromů a jezírek.