Není špatné počasí – jen špatné oblečení – aneb nejkurióznější počasí v Jižní Americe

Při cestování se tak nějak nevyhnete různým nástrahám počasí.

Jižní Amerika je rozlehlý kontinent, a když započítáme i tu Střední, tak se tu nabízí široká škála podnebí i počasí.
Střední Amerika nabízí tropické počasí, se střídáním období sucha a období dešťů, Jižní Amerika nabízí tak nějak vše – od tropického podnebí přes podnebí mírného pásu se střídáním ročních období, většími výkyvy teplot, až po arktické kraje, kde bývá už dost zima, sněží, fouká silný vítr.

A co z toho a kde bylo nejzajímavější nebo nejkurióznější?

Tak třeba:

Tropická průtrž mračen v Panamě

Když máte štěstí, zastihne vás při cestě dopravním prostředkem, a zatímco se pohybujete, krásně se vyprší. I tak je to zážitek.

Silný déšť, silné proudy vody padají dost hlučně k zemi, dělají rámus i jak dopadají na silnici nebo do moře, mraky se kupí jeden přes druhý, mění barvu rychleji, než stačíte sledovat, sem tam se ozve hrom.
A voda hučí tak, že není slyšet vlastního slova. Je to trochu strašidelné. Jen mlčíte, s úžasem tu přírodní podívanou sledujete.

Ale brzy se vyprší (pro tento den nebo půlden) a zase se v klidu můžete pohybovat venku a poznávat.

Mlha v Kolumbii

Kolumbie nabízí velkou pestrost všeho – i počasí. Mlhu jsem tu zažila několikrát. Nejčastěji v horách. Ta nejzajímavější byla na západě země, vysoko v horách, někde kolem 4 tisíc metrů. Čtete správně – opravdu tak vysoko. Kolumbie se na první pohled nezdá, že má tak vysoké hory, ale umí překvapit 🙂

Byl to den strávený v přírodě, v horách, na výletě k sopce. Jakmile jsme vystoupali nahoru, pohybovali jsme se už v mlze. Bylo vidět tak na 50-80 metrů, jen kousek cesty přede mnou a okraj blízkého kopce. Po cestičce jsme šplhali na tento kopec, abychom si mohli užít vyhlídku. Tedy – uvidíme, co ta mlha.

Jako by nás vyslyšela, jak jsme stoupali, mlha se postupně rozplývala. Bylo vidět už tak na 200 metrů, viděli jsme naše auto dole, a postupně se nám odkrývaly okolní kopce.

Bylo to hodně tajuplné, žádné slunce, temná obloha, mlha, vlhko, chlad, krajina chudá na rostliny. Rostly tu jen zajímavé trsy trav a podivné stromy nebo snad keře.

Chvíli jsem pozorovala, jak se mlha převaluje přes okolní vrcholky hor, dává nahlédnout vždy na kousek okolí – až se rozplynula úplně, a odměnou byl nádherný výhled na pustou krajinu. Ale přesto bohatou. Zelené kopce, občas holé, občas s travinami, hory a údolí, podivné cizokrajné rostliny, keře nebo nízké stromky.

Opalovaní při zatažené obloze v Peru

Den výletu lodí do přírodní rezervace. Zatažená obloha, jemné, světlé mraky, byl to takový zvláštní opar. Prý je v této oblasti takové počasí velmi časté.

Bylo celkem teplo, ale při jízdě lodí se určitě vyplatilo trochu přiobléct.
Na výletě jsme pozorovali různá zvířata, dýchali příjemný slaný mořský vzduch, kochali se tou zvláštní oblohou v téměř bílé barvě.

Po necelých 3 hodinách jsme se vraceli zpět. A najednou, jak se člověk přestane soustředit na krásy kolem, a už se jen dívá vpřed k přístavu, nebo na vlnící se moře pod lodí, tak si začne všímat i jiných věcí. Třeba, že mě nějak začala pobolívat hlava. Jako bych byla dlouho na sluníčku.

Nedalo mi to, a při nejbližší příležitosti, při obědě, jsem se na toaletě podívala do zrcadla – a ejhle, kůže byla červená. Jako od sluníčka. Bylo mi to divné, ale při pohledu na ostatní jsem zjistila, že nejsem sama, že taky zčervenali a vnímali stejnou citlivost pokožky.
Záhada – jak se při zatažené obloze dá spálit?

No, Peru leží ještě pořád dost blízko rovníku, sluníčko tu má velkou sílu – a to i přes jemnou clonu mraků.
Další dny jsme už byli poučení a šátek na hlavu to jistil.

Na cestách jsem zažila spoustu nejen různých kuriozit pokud jde o počasí, ale poznala i nádhernou přírodu, zažila veselé nebo další dobrodružné zážitky.

Přečtěte si e-knihu Jedinečná cesta po Kolumbii, kde najdete spoustu zážitků nejen s různým počasím 🙂 A pokud jste milovníky Peru, je tu pro vás Jedinečná cesta po Peru a Bolívii.