Ještěrky, přírodní park a ptačí budky – i to je Menorca

Menorca, součást Baleárských ostrovů patřících Španělsku, je nádherný menší ostrov. V klidu ho přejedete za pár hodin.
Na severním okraji ostrova je nádherný přírodní park Albufera des Grau.
Je součástí přírodní rezervace, která je pod ochranou UNESCO.

Takže park nemohl ujít mé pozornosti 😊.
Doprava je tam celkem snadná, ať už autem, nebo místním autobusem, jen pozor na konec sezony 😊. Park je jen kousek od hlavního města, takže se to dá zvládnout určitě i na kole nebo koloběžce 😊.

Podél pobřeží na krajích parku se táhne Koňská stezka, která vede kolem celého ostrova. Přírodu můžete obdivovat i z této stezky.

Jsou tu pak i další stezky, dokonce i značené, více ve vnitrozemí. Jestli se to dá takto napsat u tak malého ostrova a ve vzdálenosti 4-5 kilometrů od pobřeží 😊.

V centru parku je i infocentrum s malým muzeem, kde se můžete seznámit s místními přírodními podmínkami, rostlinami a zvířaty, hlavně tu žije hodně ptactva – různí mořští rackové, kachny, ale i malí skřivani a podobní.

Je tu hodně suchá příroda, rostliny jsou odolné, musí taky vydržet růst v půdě, která je místy slaná, park začíná hned u moře.

Značené stezky jsou značené celkem dobře, dostanete i mapku, a stezky uprostřed parku jsou dlouhé necelé 2 a přes 2 kilometry, takže nic náročného.

Bylo dost zajímavé se tudy procházet, suchým vnitrozemím, po stranách suché kopce, trsy travin, keře, občas více zelené stromy a keře. Krajina je tu tak o dost jiná než u nás.
Čas od času se objevila ptačí vyhlídka, dřevěná svislá deska mezi stromy, odkud bylo možné v nedalekém zálivu pozorovat ptáky. Občas nám přes cestu proběhla malá ještěrka, pro Menorcu typické zvířátko.

Letadlo sice není pták, ale pozorovat se dalo taky 😊, protože letiště je odtud tak 10 kilometrů, tak v jednu dobu tu i každou chvíli létalo nějaké letadlo. Na to, jak je ostrov celkem malý, docela velký provoz.

Stezka nás provedla hodně kolem zálivu, a potom zase vnitrozemím zpět. U druhé stezky nás zastihla krátká dešťová přeháňka, akorát, když jsme došli do pozorovací budky, takže bylo moc příjemné sedět uvnitř, pozorovat přírodu kolem, malého vrabce nebo skřivana na protější větvi, naslouchat šumění deště a jen tak odpočívat a kochat se.
A před dojitím do budky bylo fajn i lehce zmoknout, protože byl teplý slunečný den, a osvěžení se hodilo 😊